Etiketa kouření doutníků

Etiketa kouření doutníků

Výběr doutníku

Kroužkový kalibr doutníku vám napoví, jak plnou chuť bude daný doutník zhruba mít. Většinou platí, že čím je kroužkový kalibr větší, tím plnější, hladší a pomalejší kouření zažijete. Kroužkový kalibr je standartním údajem používaným při měření průměru doutníku. Kroužkový kalibr číslo 64 se rovná jednomu palci.


Ořezávání doutníku

Předtím, než si zapálíte ručně vyrobený doutník, mu musíte odříznout čepičku. Můžete to udělat doutníkovými nůžkami, gilotinovým ořezávačem nebo běžným ořezávačem. Obecně se doporučuje gilotinový ořezávač, protože se s ním nejlépe řeže. Ujistěte se, že neodříznete celou čepičku, protože to by mohlo poškodit obal a způsobit tak jeho rozpadání. Nikdo nechce mít kousky tabáku v puse, zatímco si chce vychutnat dobrý doutník. Pokud odřezáváte čepičku doutníku Figurado, což je doutník se špičatou čepičkou, odřízněte doutník přesně před nejširší částí čepičky.

etiketa_koureni_doutniku_11

Zapalování doutníku

Zapalování doutníku je hotovým uměním, které jen podpoří vaši radost. Praktikováním pomalého procesu o dvou krocích si můžete poměrně snadno zajistit, aby jedna strana doutníku nehořela rychleji než druhá.

Krok první:
Držte vodorovně doutník a otáčejte jím v plamenu, abyste rovnoměrně zahřáli jeho konec.

Krok druhý:
Dejte si doutník do úst. Držte doutník stále ve vodorovné pozici, plamen umístěte jen na samý hrot doutníku, a zatímco jím otáčíte, pomalu natáhněte. Některým lidem se doutník lépe zapaluje tehdy, když jej nakloní do úhlu 45˚. Snažte se udržet plamen od konce doutníku, abyste si nesežehli tabák. To totiž může vést k hořké chuti.

etiketa_koureni_doutniku_2

Opětovné zapálení doutníku

Pokud potřebujete svůj doutník znovu zapálit, musíte jej nejdřív lehce otřít, abyste z něj odstranili popel. Po ohřátí špičky foukněte skrz doutník, abyste se zbavili všech starých zbytků, které mohly v doutníku zůstat. Když vynecháte tento krok, může se vám změnit příchuť doutníku, který pak může být hořký. Poté, co fouknete skrz doutník, pokračujte běžným procesem zapalování. Pokud to zní příliš komplikovaně, jednoduše vezměte svůj ořezávač a odřízněte doutník těsně za ohořelou špičkou. Tím byste měli získat poměrně čerstvý povrch, který můžete zapálit.

etiketa_koureni_doutniku_3

Kouření doutníku

Doutníky mají být oceňovány pro svou chuť, pro své aroma a pro dojem, jaký zanechávají. Neuspěchejte to. Ideálnáí je když z doutníku potáhnete přibližně každou minutu. A pamatujte – nic nevdechujte. Řádně ubalený doutník by neměl zhasnout, ale pokud se vám to stane, je dobré zapálit ho znovu během jedné nebo dvou hodin. Když budete otálet, bude vám doutník chutnat zatuchle.

 

Etiketa kouření doutníku
 
Když dojde na užívání si doutníků, hodně záleží na vašich osobních preferencích. Přesto zde máme pár tipů:

Otázka: Zeptejte se lidí okolo sebe, zda jim náhodou nebude vadit vaše záliba v doutnících, doporučuje se položit jednoduchou otázku „Mohu?” komukoliv z vašeho okolí předtím, než si doutník zapálíte.
 
Prstýnek: Odstranit prstýnek z doutníku, nebo jej na něm ponechat? Krátká odpověď je, udělejte to tak, jak vám to vyhovuje. Neexistuje žádný „správný“ protokol – ale proč si na doutníku například nenechat krásný prstýnek Montecristo? Pokud se rozhodnete dát prstýnek pryč, je většinou vhodné chvíli kouřit. Kouření totiž zahřeje lepidlo na prstýnku a ten se vám pak bude lépe sundávat. Jinak se vám může stát, že doutník poškodíte.

 

etiketa_koureni_doutniku_4

Popel: Většina říká, nechte popel na doutníku, dokud neodpadne sám od sebe, a neodklepávejte jej do popelníku. Popel, který zůstane na doutníku, totiž většinou znamená, že je doutník dobře vyrobený.

Závěr: Nechte svůj doutník v popelníku, zhasne sám. Nezamačkávejte jej, jak se to dělá s cigaretami. Zamáčknutí doutníku totiž může způsobit štiplavý pach.