Základní pravidlo zní: Zacházejte s doutníky vždy tak, abyste je nepoškodili. Ručně dělané doutníky, „long fillery“, se vyrábějí v zemích s velmi vysokým procentem vlhkosti. Proto je třeba je skladovat ve stejném prostředí, ve kterém byly vyrobeny. Vlhké doutníky skladujeme ve vlhkosti 70-75% a při pokojové teplotě (přibližně 21 stupňů Celsia)- Doutníky, které se uchovávají při správné teplotě a vlhkosti vydrží i několik desítek let. Pokud doutník necháme volně ležet na evropském vzduchu bez toho, aniž bychom se starali o odpovídající vlhkost, doutník nám vyschne a popraská. Vzhledem k tomu, že vlhký doutník je tvořen celými smotanými tabákovými listy, zbude nám z dosti drahého doutníku suchá hrst tabáku.
Ke zvlhčování doutníku nám poslouží tzv. humidor. Nejrozšířenějším tvarem je dřevěná krabice s těžkým víkem. Ale humidor může být i plastový, keramický, skleněný. Každý humidor musí mít zvlhčovací zařízení. U běžného typu je jím savá houbička, chráněná plastovou mřížkou. Většina humidorů je opatřena vlhkoměrem. Z estetického hlediska se používají vlhkoměry klasické ve tvaru hodin, ale přesnější jsou digitální vlhkoměry. Dříve, než doutníky vložíme do humidoru, musíme jej zavlhčit. Do zvlhčovače nalijeme destilovanou vodu spolu s několika kapkami antibakteriální tekutiny (podle velikosti zvlhčovače). Na našem trhu se prodává antibakteriální tekutina značky Savinelli. Tekutina zabraňuje tvorbě bakterií a současně snižuje odpařování. U dřevěného humidoru zavlhčíme stěny utěrkou namočenou do destilované vody. Jakmile vlhkost na vlhkoměru stoupne na 70%, můžeme do zavlhčeného humidoru vložit doutníky.
* Doutníky pravidelně kontrolujeme a humidor větráme, aby docházelo k cirkulaci vzduchu a doutníky nám nezatuchaly. Podle potřeby doplníme destilovanou vodu, či naopak necháme humidor chvíli otevřený.
* Pokud si nejsme jisti správným zvlčením, můžeme si udělat rychlý test. Dvěma prsty stlačíme konec doutníku a pokud se pružně vrací, má doutník správnou vlhkost.
Ke zvlhčování doutníku nám poslouží tzv. humidor. Nejrozšířenějším tvarem je dřevěná krabice s těžkým víkem. Ale humidor může být i plastový, keramický, skleněný. Každý humidor musí mít zvlhčovací zařízení. U běžného typu je jím savá houbička, chráněná plastovou mřížkou. Většina humidorů je opatřena vlhkoměrem. Z estetického hlediska se používají vlhkoměry klasické ve tvaru hodin, ale přesnější jsou digitální vlhkoměry. Dříve, než doutníky vložíme do humidoru, musíme jej zavlhčit. Do zvlhčovače nalijeme destilovanou vodu spolu s několika kapkami antibakteriální tekutiny (podle velikosti zvlhčovače). Na našem trhu se prodává antibakteriální tekutina značky Savinelli. Tekutina zabraňuje tvorbě bakterií a současně snižuje odpařování. U dřevěného humidoru zavlhčíme stěny utěrkou namočenou do destilované vody. Jakmile vlhkost na vlhkoměru stoupne na 70%, můžeme do zavlhčeného humidoru vložit doutníky.
* Doutníky pravidelně kontrolujeme a humidor větráme, aby docházelo k cirkulaci vzduchu a doutníky nám nezatuchaly. Podle potřeby doplníme destilovanou vodu, či naopak necháme humidor chvíli otevřený.
* Pokud si nejsme jisti správným zvlčením, můžeme si udělat rychlý test. Dvěma prsty stlačíme konec doutníku a pokud se pružně vrací, má doutník správnou vlhkost.