Doutníky barvy maduro rozeznáme podle teplé hnědé barvy na krycím listu. Tyto doutníky mají plnou a bohatou chuť stejně jako půda, ze které tyto tabákové listy vyrostly. Tabákové listy typu maduro mají plnou škálu chutí, většině doutníků však dodává jemnou sladkou či plnou chuť. Právě řada kuřáků se domnívá, že tmavý doutník bude velmi silný, ale to nemusí být pravda. Fermentací se krycí list tabáku stává jemnější a velmi často je více sladký než světlý přírodní krycí list. Můžeme tedy směle tvrdit, že doutníky s maduro krycím listem mají chuťově bohatší a plnější chuť právě o sladké akcenty. Proto se maduro doutníků nemusí bát ani příležitostný kuřák.
Barva doutníku je velmi důležitá. Krycí list a jeho barva ovlivňuje chuť doutníku až z dvaceti pěti procent celkové chuti. Proto je dobré věnovat barvě doutníku náležitou pozornost. Původ krycího listu a jeho úprava je důležitý údaj, od kterého se můžete odrazit při vlastním výběru dobrého doutníku. Určitě nebude na škodu si vyzkoušet si u doutníků různé barevné odstíny krycího listu a ty pak chuťově porovnat.
Barevnost doutníků by se dala přirovnat k barevnosti lidské kůže. Od světlé až po tmavou, černou barvu. U doutníků rozlišujeme sedm základních barev, i když různých barevných jemností může být celá řada. Někteří výrobci a odborníci rozlišují i více než těchto základních sedm odstínů.
Konečná barva krycího listu je výsledkem dlouhého zpracovatelského procesu, na který má vliv řada dílčích faktorů. Jak je krycí list ošetřen při sklizni, zda byl ponechán na slunci nebo se sušil ve stínu stanů. Jak silný tabákový druh byl na výrobu krycího listu použit. Zda jemný dominikánský tabák či silnější kubánský list. Na krycí list se může použít tabák, který nebyl vůbec fermentován nebo naopak se může vzít až čtyřikrát fermentovaný krycí list. Doutníky se světlou barvou budou spíše jemnější, zatímco tmavá až černá barva může evokovat doutník se silnější, plnější chutí. I když někdy může být doutník s tmavým krycím listem jemnější, než doutník se světlým, nefermentovaným listem. Důležitým faktorem je také původ krycího listu, proto se výrobci snaží vždy informovat své zákazníky o zemi původu. Například kubánské doutníky mají specifické odstíny spíše tmavých krycích listů, v porovnání například s jemným americkým Connecticticutem nebo ekvádorským krycím listem. Chutě kuřáků se v různých zemích značně liší. U nás a především v Evropě dáváme přednost spíše světlým krycím listům typu Connecticut. Nejoblíbenějším se zdá být typ Connecticut pěstovaný v USA, který se používá hojně u “premium” doutníků vyráběných v Dominikánské republice. Dobrým příkladem jsou například doutníky Don Diego nebo Stanislaw Cigars. Ale i tmavější kubánské doutníky mají své početné příznivce. Jinde, například v Mexiku mají raději tmavější, dvakrát fermentované krycí listy. Je nutno dodat, že fermentací se tabákový list stává jemnější a sladší, protože škrob v listech se působením tepla mění na cukr.
Maduro je barva, která může mít odstín od tmavě hnědé, kávové až po téměř černou. „Maduro“ znamená ve španělštině “zralý”. Jak už sám španělský název napovídá, tento doutník potřebuje delší proces zrání než je tomu u jiných krycích listů. Tabákový list je buďto “uvařen” v tlakové komoře nebo je fermentován delší dobu v teplejších podmínkách, než ve kterých tabák vyrůstal. Madurový krycí list dává doutníku určitý charakter. Ale chuť takového krycího listu je jiná v porovnání se svojí tmavou barvou. Všeobecně má jemné aroma, ale silnou a jemně sladkou, zemitou chuť. Typický krycí list typu maduro je olejový až mazlavý, má výrazné zemité aroma. Barva „maduro“ pouze zvýrazní celkovou kompozici doutníku. Typickým příkladem takového doutníku je Peterson Maduro Robusto. Doutníky typu „maduro“ jsou většinou cenově dražší než je tomu u doutníků se světlejšími krycími listy, protože vyžaduje také delší přípravu ke zpracování. V poslední době je zvykem, že se zavedená značka rozšíří i o řadu maduro. Často se vůbec nezmění náplň jednotlivého druhu doutníku, pouze se změní krycí list. A tak se stane, že doutník s maduro krycím listem má jemně sladkou a plnou chuť, která svou chutí předčí i původní recepturu.Některé doutníkové firmy jdou cestou vydávání speciálních edic, které se v doutníkové branži nazývají Reserva či Vintage.
V současnosti jsou maduro doutníky stávají stále oblíbenější, především v USA. Proto celá řada doutníkových firem rozšiřuje svoje portfolio právě o doutníky s krycím listem maduro. Jmenujme například Arturo Fuente, Macanudo, Punch a Hoyo de Monterrrey. Maduro doutníky jsou totiž stále žádanějším zbožím.
Takto například byla v letošním roce u nás uvedena nová edice doutníků od firmy Altadis Santa Damiana Vintage Maduro. Tyto skvěle stavěné doutníky mají plnou chuť, příjemné sladké aroma a v závěru můžete cítit zemitou, sladce kořenitou chuť. Doutníky Santa Damiana Vintage Maduro jsou vyrobeny v následujících velikostech a to corona, robusto a mini belicoso. Pokud jste se po přečtení těchto řádků rozhodli k nákupu těchto doutníků, můžete si tyto doutníky zakoupit například v síti obchodů Don Pealo.
Dalším typem maduro doutníků od firmy Altadis jsou honduraské doutníky Flor de Copan Rothschild Maduro. Doutníky Flor de Copan jsou ručně baleny v honduraské továrně Santa Rosa de Copan kousek od hranic s Guatemalou a Salvádorem. Toto místo je přesně tou oblastí, kde po staletí pěstovali tabák Mayové. Chutě doutníků Flor de Copan leží na pomyslné čáře chutí někde mezi jemnějšími dominikánskými doutníky a mezi silnějšími a výraznějšími kubánskými doutníky. Flor de Copan Maduro jsou plné doutníky s náplní honduraských a nikaragujských tabáků, velmi dobře hoří a mají výbornou silnou chuť, kterou zvýrazňuje právě sladký a zralý maduro krycí list.
U doutníků označovaných jako maduro rozlišujeme tři následující barevné odstíny. A to
Colorado Maduro, což je hnědá barva. Tuto barvu lze najít u plnějších doutníků. Typický pro tuto barvu je krycí list sušený ve stínu. A krabice jsou někdy označeny jako EMS (English Market Selection).
Maduro je velmi tmavá hnědá barva. Tato kávově hnědá barva dává výraznou bohatou chuť, především kubánským nebo mexickým doutníkům. Potřebuje dlouhou dobu ke zrání. Krabice bývají označeny Maduro či SMS (Spanish Market Selection).
Oscuro je v podstatě černá barva krycího listu. Někdy bývá označen jako dvojité „Doble Maduro“ či „Maduro Maduro“. Doutníky barvy oscuro jsou na trhu spíše výjimkou. Většinou se jedná o plné a výrazné doutníky například El Rey del Mundo Oscuro, hoduraský Punch & Hoyo de Monterrey Doble Maduro.
Podívejme se nyní podrobněji na proces výroby u doutníků barvy maduro.
První způsob výroby krycích listů typu maduro bychom mohli zařadit do tradičního zpracování. Krycí listy se sbírají pouze z vrchní části tabákové rostliny. Protože se tabákové listy sbírají směrem odspodu nahoru, zůstávájí tyto listy na tabákové rostlině nejdéle, a proto jsou nejvíce vyzrálé. Dříve se také termínem maduro označoval krycí list, který byl utržen z vrchní části rostliny. Dnes se takto všeobecně označují doutníky s tmavým krycím listem. Tradiční metoda zpracování maduro krycího listu vyžaduje na zpracování dosti dlouhou dobu. Většina maduro listů se vyrábí z tabákového druhu Connecticut, který je sušen ve stínu nebo ekvádorský list druhu Sumatra, nikaragujský list vypěstovaný z kubánských semen či různé odrůdy pěstované v Dominikánské republice. Jednotlivé listy jsou zavěšeny na šňůrách a pověšeny ve stodolách ke zrání. Ideálním listem na maduro zpracování je Broadleaf. Broadleaf je totiž tmavější a po fermentaci i tlustější, na pohled je také robustnější a plnější než listy pěstované ve stínu, které jsou ceněny pro svou pružnost a tenkost. Ale tenké listy mohou být při fermentaci velmi snadno poškozeny. Je třeba říci, ze všechny tabákové listy, procházejí procesem ošetření a fermentace, ale u typu maduro je tento proces ještě delší a fermentace probíhá při vyšších teplotách. Poté co listy tabáku byly usušeny ve stodolách a znědly, tak jsou sebrány do “kopek”, kde prochází dalším procesem fermetace. V kopkách se zvyšuje teplota, a dochází k chemické reakci, kdy se šrob v tabáku přeměňuje na cukr. Když teplota uvnitř kupky tabákových listů dosáhne maxima, tabákové listy se přeskládají. A takto se proces několikrát opakuje, až se dosáhne požadovaných vyzrálých tmavých listů. Tento způsob zpracování tabákových listů se považuje za tradiční. Někdy trvá příprava listů maduro i více než jeden rok.
Druhou a rychlejší metodou je metoda zahřívání tabákových listů párou. Dá se přirovnat ke kávovaru, který připravuje presso. Pára jde do bubnu, kde jsou umístěny tabákové listy. Horká pára proniká do tabáku a tím se mění barva listů. Tato metoda však dodá listu nepřirozenou tmavou barvu, a tak mnoho tradičních výrobců dává přednost starším a tradičním metodám jak to dělali po desetiletí. Dnes jim totiž záleží na prestiži značky a hlavně kvalitní chuti doutníků. Maduro doutníky jsou často součástí speciální edice již zavedené značky, a proto se preferuje co nejvíce tradiční ruční výroba.
Většina doutníků, které mají v názvu maduro, mají plnou a sladkou chuť, ale nutně to nemusí znamenat silný doutník. Doutníky maduro by se mohly přirovnat k melase, ta je tmavá a černá, ale její chuť je sladká. Proto by se zkušenému kuřákovi doutníků při slově maduro mělo vybavit, že chuť doutníku bude sladká a plná.
Takže nebojte se tmavě vypadajících doutníků. Možná budete příjemně překvapeni.
Text: Michaela Koláčková kolackova@mostex.cz
Foto: Rostislav Čuřík
Barva doutníku je velmi důležitá. Krycí list a jeho barva ovlivňuje chuť doutníku až z dvaceti pěti procent celkové chuti. Proto je dobré věnovat barvě doutníku náležitou pozornost. Původ krycího listu a jeho úprava je důležitý údaj, od kterého se můžete odrazit při vlastním výběru dobrého doutníku. Určitě nebude na škodu si vyzkoušet si u doutníků různé barevné odstíny krycího listu a ty pak chuťově porovnat.
Barevnost doutníků by se dala přirovnat k barevnosti lidské kůže. Od světlé až po tmavou, černou barvu. U doutníků rozlišujeme sedm základních barev, i když různých barevných jemností může být celá řada. Někteří výrobci a odborníci rozlišují i více než těchto základních sedm odstínů.
Konečná barva krycího listu je výsledkem dlouhého zpracovatelského procesu, na který má vliv řada dílčích faktorů. Jak je krycí list ošetřen při sklizni, zda byl ponechán na slunci nebo se sušil ve stínu stanů. Jak silný tabákový druh byl na výrobu krycího listu použit. Zda jemný dominikánský tabák či silnější kubánský list. Na krycí list se může použít tabák, který nebyl vůbec fermentován nebo naopak se může vzít až čtyřikrát fermentovaný krycí list. Doutníky se světlou barvou budou spíše jemnější, zatímco tmavá až černá barva může evokovat doutník se silnější, plnější chutí. I když někdy může být doutník s tmavým krycím listem jemnější, než doutník se světlým, nefermentovaným listem. Důležitým faktorem je také původ krycího listu, proto se výrobci snaží vždy informovat své zákazníky o zemi původu. Například kubánské doutníky mají specifické odstíny spíše tmavých krycích listů, v porovnání například s jemným americkým Connecticticutem nebo ekvádorským krycím listem. Chutě kuřáků se v různých zemích značně liší. U nás a především v Evropě dáváme přednost spíše světlým krycím listům typu Connecticut. Nejoblíbenějším se zdá být typ Connecticut pěstovaný v USA, který se používá hojně u “premium” doutníků vyráběných v Dominikánské republice. Dobrým příkladem jsou například doutníky Don Diego nebo Stanislaw Cigars. Ale i tmavější kubánské doutníky mají své početné příznivce. Jinde, například v Mexiku mají raději tmavější, dvakrát fermentované krycí listy. Je nutno dodat, že fermentací se tabákový list stává jemnější a sladší, protože škrob v listech se působením tepla mění na cukr.
Maduro je barva, která může mít odstín od tmavě hnědé, kávové až po téměř černou. „Maduro“ znamená ve španělštině “zralý”. Jak už sám španělský název napovídá, tento doutník potřebuje delší proces zrání než je tomu u jiných krycích listů. Tabákový list je buďto “uvařen” v tlakové komoře nebo je fermentován delší dobu v teplejších podmínkách, než ve kterých tabák vyrůstal. Madurový krycí list dává doutníku určitý charakter. Ale chuť takového krycího listu je jiná v porovnání se svojí tmavou barvou. Všeobecně má jemné aroma, ale silnou a jemně sladkou, zemitou chuť. Typický krycí list typu maduro je olejový až mazlavý, má výrazné zemité aroma. Barva „maduro“ pouze zvýrazní celkovou kompozici doutníku. Typickým příkladem takového doutníku je Peterson Maduro Robusto. Doutníky typu „maduro“ jsou většinou cenově dražší než je tomu u doutníků se světlejšími krycími listy, protože vyžaduje také delší přípravu ke zpracování. V poslední době je zvykem, že se zavedená značka rozšíří i o řadu maduro. Často se vůbec nezmění náplň jednotlivého druhu doutníku, pouze se změní krycí list. A tak se stane, že doutník s maduro krycím listem má jemně sladkou a plnou chuť, která svou chutí předčí i původní recepturu.Některé doutníkové firmy jdou cestou vydávání speciálních edic, které se v doutníkové branži nazývají Reserva či Vintage.
V současnosti jsou maduro doutníky stávají stále oblíbenější, především v USA. Proto celá řada doutníkových firem rozšiřuje svoje portfolio právě o doutníky s krycím listem maduro. Jmenujme například Arturo Fuente, Macanudo, Punch a Hoyo de Monterrrey. Maduro doutníky jsou totiž stále žádanějším zbožím.
Takto například byla v letošním roce u nás uvedena nová edice doutníků od firmy Altadis Santa Damiana Vintage Maduro. Tyto skvěle stavěné doutníky mají plnou chuť, příjemné sladké aroma a v závěru můžete cítit zemitou, sladce kořenitou chuť. Doutníky Santa Damiana Vintage Maduro jsou vyrobeny v následujících velikostech a to corona, robusto a mini belicoso. Pokud jste se po přečtení těchto řádků rozhodli k nákupu těchto doutníků, můžete si tyto doutníky zakoupit například v síti obchodů Don Pealo.
Dalším typem maduro doutníků od firmy Altadis jsou honduraské doutníky Flor de Copan Rothschild Maduro. Doutníky Flor de Copan jsou ručně baleny v honduraské továrně Santa Rosa de Copan kousek od hranic s Guatemalou a Salvádorem. Toto místo je přesně tou oblastí, kde po staletí pěstovali tabák Mayové. Chutě doutníků Flor de Copan leží na pomyslné čáře chutí někde mezi jemnějšími dominikánskými doutníky a mezi silnějšími a výraznějšími kubánskými doutníky. Flor de Copan Maduro jsou plné doutníky s náplní honduraských a nikaragujských tabáků, velmi dobře hoří a mají výbornou silnou chuť, kterou zvýrazňuje právě sladký a zralý maduro krycí list.
U doutníků označovaných jako maduro rozlišujeme tři následující barevné odstíny. A to
Colorado Maduro, což je hnědá barva. Tuto barvu lze najít u plnějších doutníků. Typický pro tuto barvu je krycí list sušený ve stínu. A krabice jsou někdy označeny jako EMS (English Market Selection).
Maduro je velmi tmavá hnědá barva. Tato kávově hnědá barva dává výraznou bohatou chuť, především kubánským nebo mexickým doutníkům. Potřebuje dlouhou dobu ke zrání. Krabice bývají označeny Maduro či SMS (Spanish Market Selection).
Oscuro je v podstatě černá barva krycího listu. Někdy bývá označen jako dvojité „Doble Maduro“ či „Maduro Maduro“. Doutníky barvy oscuro jsou na trhu spíše výjimkou. Většinou se jedná o plné a výrazné doutníky například El Rey del Mundo Oscuro, hoduraský Punch & Hoyo de Monterrey Doble Maduro.
Podívejme se nyní podrobněji na proces výroby u doutníků barvy maduro.
První způsob výroby krycích listů typu maduro bychom mohli zařadit do tradičního zpracování. Krycí listy se sbírají pouze z vrchní části tabákové rostliny. Protože se tabákové listy sbírají směrem odspodu nahoru, zůstávájí tyto listy na tabákové rostlině nejdéle, a proto jsou nejvíce vyzrálé. Dříve se také termínem maduro označoval krycí list, který byl utržen z vrchní části rostliny. Dnes se takto všeobecně označují doutníky s tmavým krycím listem. Tradiční metoda zpracování maduro krycího listu vyžaduje na zpracování dosti dlouhou dobu. Většina maduro listů se vyrábí z tabákového druhu Connecticut, který je sušen ve stínu nebo ekvádorský list druhu Sumatra, nikaragujský list vypěstovaný z kubánských semen či různé odrůdy pěstované v Dominikánské republice. Jednotlivé listy jsou zavěšeny na šňůrách a pověšeny ve stodolách ke zrání. Ideálním listem na maduro zpracování je Broadleaf. Broadleaf je totiž tmavější a po fermentaci i tlustější, na pohled je také robustnější a plnější než listy pěstované ve stínu, které jsou ceněny pro svou pružnost a tenkost. Ale tenké listy mohou být při fermentaci velmi snadno poškozeny. Je třeba říci, ze všechny tabákové listy, procházejí procesem ošetření a fermentace, ale u typu maduro je tento proces ještě delší a fermentace probíhá při vyšších teplotách. Poté co listy tabáku byly usušeny ve stodolách a znědly, tak jsou sebrány do “kopek”, kde prochází dalším procesem fermetace. V kopkách se zvyšuje teplota, a dochází k chemické reakci, kdy se šrob v tabáku přeměňuje na cukr. Když teplota uvnitř kupky tabákových listů dosáhne maxima, tabákové listy se přeskládají. A takto se proces několikrát opakuje, až se dosáhne požadovaných vyzrálých tmavých listů. Tento způsob zpracování tabákových listů se považuje za tradiční. Někdy trvá příprava listů maduro i více než jeden rok.
Druhou a rychlejší metodou je metoda zahřívání tabákových listů párou. Dá se přirovnat ke kávovaru, který připravuje presso. Pára jde do bubnu, kde jsou umístěny tabákové listy. Horká pára proniká do tabáku a tím se mění barva listů. Tato metoda však dodá listu nepřirozenou tmavou barvu, a tak mnoho tradičních výrobců dává přednost starším a tradičním metodám jak to dělali po desetiletí. Dnes jim totiž záleží na prestiži značky a hlavně kvalitní chuti doutníků. Maduro doutníky jsou často součástí speciální edice již zavedené značky, a proto se preferuje co nejvíce tradiční ruční výroba.
Většina doutníků, které mají v názvu maduro, mají plnou a sladkou chuť, ale nutně to nemusí znamenat silný doutník. Doutníky maduro by se mohly přirovnat k melase, ta je tmavá a černá, ale její chuť je sladká. Proto by se zkušenému kuřákovi doutníků při slově maduro mělo vybavit, že chuť doutníku bude sladká a plná.
Takže nebojte se tmavě vypadajících doutníků. Možná budete příjemně překvapeni.
Text: Michaela Koláčková kolackova@mostex.cz
Foto: Rostislav Čuřík